Túra číslo 6. – ATV SCOUT TOUR za Polární kruh a zpět

(toto je bývalá stránka pro 4×4 ATV Scout Tour v Rumunsku)
1.11.2020: … V textu níže jsem rozepsal můj návrh na dobrodružnou výpravu. Pokud by někdo měl smysluplný požadavek, jsem otevřen diskusi. Myslím, že v tuto chvíli je nápad rozepsán do detailu a má zcela reálnou podobu. Pokud někdo vznese požadavek na kuchaře večer, nebo že by už večerní “Lager” měl být postaven, večerní striptýz, je to řešitelné, nicméně se to musí zaplatit. Pro opravdové Scouty nic podobného nebude potřeba, proto je nyní základní směr a výbava daná pro velmi neobvyklé dobrodružství. A teď už jen, aby nám ten nesmysl s Coronou ustoupil a hurá za Polární kruh.



Quadprofi Scout-Tour – jsi schopen stát se Polárníkem?



2020 Předslovo: Ahojte všichni, … s velkým zklamáním musím prohlásit, že hodně z vás v Rumunsku totálně propadlo a svým chováním jste zničili krásnou túru. Nehody, zranění, škody na čtyřkolkách. Často jsem musel k nelibosti hosta tvrdě zasáhnout proti jeho bezohlednému chování, které by vedlo bez mého zásahu ke zcela zbytečným škodám i zranění. Ne vždy jsem nedisciplinované hosty dokázal zastavit v jejich neřízeně debilním jednání, došlo k nehodě, škodám, zlomenému EGO’u. Pak mi tam mektá nějakej slovák, že byl ve stresu, a proto může bezplatně likvidovat převodovku. Proto jsem už před delší dobou Scout Tour Romania pozastavil, a poskytnul pouze historicky vyzkoušeným skupinám a svěle jsme si to užili.



Alfa a Omega bezpečného ježdění na ATV? Jeďte tak, abyste se nedostali do nouzové situace. Jakékoliv blbnutí, driftování, nedodržování dostatečných odstupů vede jen a jen ke škodám.



Je mi to velmi těžké říkat, ale hodně z vás nemá správné mozkové buňky pro jízdu na čtyřkolce. I lidé s údajnými offroad zkušenostmi těžce selhali. Nemáte zažité PODVĚDOMÉ SPRÁVNÉ reakce. Když se objeví náhlá nebezpečná situace, reagujete VŽDY PODVĚDOMĚ BLBĚ! Obvykle mačkáte PLNÝ PLYN. Proto je nutné náhlým nebezpečným situacím předcházet. Jenže vy děláte pravý opak! Vždy musí jeden druhému něco dokazovat, bohužel jen do doby, než něco sprská, pak je za pitomce, a když nemůže být nejlepší, tak ze sebe dělá ublížené káčátko. Čtyřkolky si lidé pletou s tankem T34 a bezohledně najíždějí na kamení, zcela ignorují pokyny k jízdě na úkor škod na ATV nebo drasticky zacházejí s převodovkou. Jen málo z vás dokázalo říct “Tento úsek nejedu”, vrhli se do rizika až ryli bradou v trávě. Nálada ve skupině na bodu mrazu. Potom je všechno na hovno, průvodce na hovno, čtyřkolky na hovno, cesty na hovno. O co víc modřin jste si udělali, o to méně jste byli ochotni platit způsobené škody. Převážná většina z vás je schopna opravdu bezpečně jet pouze po šotolinové cestě. Ale k opravdovému offroadování je zapotřebí mnohem více dovednosti a sebereflexe. Zcela otevřeně prohlašuji, že jste mi radost z jízdy po horách Rumunska pěkně posrali. Ne všichni, Chris a jeho kamarádi, Tomáš z Ostravy a jeho kamarádi, Petr z Prahy a jeho kamarádi, Marcel z německa a jeho kamarádi byli skvělí chlapi, a společně jsme zažili skvělé horské kilometry …. jenže to je minulost.

…. tak, ale teď na základě nových zkušeností a skutečností razím kupředu s novým nápadem na dobrodružství a mega zážitky.

1.9.2020 Rumuni uzákonili stopku pro ježdění po horách a s offroadem v Rumunsku je ámen. Jenže já nemůžu sedět doma nebo jezdit kolem domu. Mapa dobrodružství se díky EU smrskává, všechno je zakázané, všude jsou kupy lidí a jen pár kamenitých kilometrů v alpách. S ohledem na politickou situaci vidím jen Mongolsko a Švédsko (skandinávie). Mongolsko je trochu daleko, tak se projedeme po Švédsku a rozhodl jsem pro dobrodružné povahy uspořádat výpravu za Polární kruh. Velmi spolehlivou flotilou čtyřkolek s velkým dojezdem disponuji, rumunské hory byla těžká zátěžová zkouška. Ve Švédsku už jsem v roce 2012 byl, takže pro mě tato oblast není nová. Rozloha a pustota s Mongolskem velmi podobná, jen tam mají trochu více stromů a více vody a benzínka je každých 500km. Video zde 4GB

… video je dost dlouhé, bylo děláno spíše pro soukromý účel. Pustím si odpoledne jako kulisu a jedním okem sleduji a vzpomínám. Ukazuje opravdový průběh i s dlouhými záběry. Také osídlenost a provoz je nízká až nulová, za to ale nekonečná dálava, šotolinové cesty, outdoor a …? komáři. Obtížnost samotné trasy je nízká. Většina cest jsou ty nejmenší bez provozu až po nekonečné šotolinové. Silnice jsou také, ale jen v minimální možné míře.

Trasu jsme plánovali několik měsíců. Jedná se o nekonečné vlasové cesty a naším cílem, i cílem každé jiné expedice, je návaznost jednotlivých úseků. Průběh je plynulý a příjemný. Expedice a její průběh vytváří hned několik výzev:
Technika: Na mě stojí největší zátěž, a to příprava techniky. Čtyřkolky musí vydržet nekompromisních 5500km, což je pro většinu i nových čtyřkolek zcela nemožné, protože jsou napěchované chybovými hláškami, poruchami posilovače řízení, emisního systému, nabíjení, opotřebení složitých variátorů, které nevydrží ani 4tkm bez opravy, roztavené lambdasondy.
– Co je ale důležité: Zacházení. Můžu mít ty nejspolehlivější čtyřkolky nejlépe připravené. Pokud budete řadit ve vysokých otáčkách se sepnutou spojkou a rozlámete převodovku, končíme. Ano, nekruťte hlavou, pro pár dementů je očividně normální (přirovnání k autu) roztočit motor a rvát tam jedničku bez spojky. Nevydrží to převodovka v autě, nevydrží to ani převodovka ve čtyřkolce, nevydrží to žádná převodovka. A něco jiného si může myslet jen idiot.
Jezdecky: Bude to jednoduché. Hlavně zvládnout šotolinu a zatáčky. Naše cestovní rychlost bude 40-70kmh, po silnici maximálně 80kmh (pozor, ve Švédsku platí rychlosti 50/70 a dálnice 110). Máme 4 kola, pokud se někdo nebude chovat opravdu hloupě, budou se dodržovat odstupy, nemůže se v podstatě nic vážného stát. Ovšem má 13-ti letá zkušenost říká, že se najdou jedinci, kteří budou usilovat o malér a budou se pokoušet driftovat nebo vzadu ve skupině si vytvářet delší odstup, aby pak mohli na plný plyn dojet skupinu… no a na takovýho hňupa čeká docela určitě jedna perfektní zatáčka, ve které se vyloupne v protisměru 70-ti tunový Scania-vlak přes celou cestu a postará se o jednu mrtvolku a totálku navíc (vím o čem mluvím, jenže já jsem profík a ve zlomku sekundy a podvědomě začne tělo-ruce-plyn pracovat na přesně definovaném bezpečném vyhnutí a průjezdu zatáčkou … vy sebou jen plesknete o nejbližší strom). Oboje tedy dříve nebo později vede k nehodě, která zničí Expedici celé skupině. Ano, pak dlouho vytoužená skvělá Expedice může být jedním idiotem zcela zničená. Prakticky už nevím, jak více vulgárně popsat možná a úplně zbytečná rizika. Prosím vás, jestli si chcete zlámat kosti, můžeme někde najít nějako skálu, já zavolám už dopředu vrtulník a můžete skočit dolů.

Až k polárnímu kruhu je to asi 2500km, pojedeme po co možná nejopuštěnějších cestách mimo civilizaci. Pojedeme lesem přes 300km dlouhým. Start cesty je v Blízkosti Trelleborg’u. Dále pojedeme podél norské hranice, skrz městečko Särna dál severně až k polárnímu kruhu. Pojedeme po silnici do Norska a tam se napojíme na legendární E6 v jižním směru. O kousek dál zase budeme protínat Polární kruh a stavíme se v legendárně známém obchodu se suvenýry na norském Polárním kruhu. Po té pojedeme dál jižním směrem a malým přechodem přejedeme zpět do Švédska. Pokračujeme dál jižním směrem přes dvě náhorní plošiny, zvané Fjell ve výšce až 978m, a dále na jih paralelně s původní trasou. V jižní části se trasa překrývá. Pokud nám bude chybět čas, můžeme jet rychleji po silnici až k Penzionu u Trelleborg’u.
Počasí: Velmi proměnné. Říká se, že ve Švédsku prší 2x týdně, jednou tři dny, jednou čtyři dny. Hmm, to není tak docela pravda, ale na co bychom se měli připravit, je jízda v dešti. Teploty jsou obvykle od 20 do 0° .
Outdoor: Tak toho si užijeme víc než dost. Expedice je naplánovaná jako Scout Tour, tj stanování v přírodě. Na to je u každé čtyřkolky značkový a vyzkoušený stan Colemann Darwin 2. Je velmi odolný dešti (na rozdíl od stanů, které jsme použili v roce 2012). Pokud by ale snad mělo nastat nějaké brutální počasí, můžeme zajet do Kempu s červenými chatičkami a tam se usušit a ohřát. Jsou cca od Särna a dále na sever. Potom se jako s fenoménem potkáme s takzvanými Babymücken (minimušky) a Tigermücken (tygří komáři). Abychom si to užili, musíme zde být dobře připraveni. Potřebujeme určitě takovou síťku přes hlavu, speciální švédský spray na švédské komáry. K dispozici jsou dva Pavilony, které na rovné ploše vytvoří uzavřený prostor 6×6 metrů, což nám poskytne klidné večerní stolování bez komárů. Kde nepůjdou postavit Pavilonky, alespoň napneme moskytiéru. A mám pro vás i pro nabití nejrůznějších volovin 230V 1000W a lištu jako “rozdvojku”.
Video – letecké záběry – v rámci Expedice zdarma Když to povětrnostní, okolní terénní a časové podmínky dovolí, můžu nastartovat dron MAVIC 2PRO 4K Video a pořídit letecké záběry. Pozor, bude to kotel dat. Překopíruji nesestřihané.

Jídlo: Každá čtyřkolka má vpředu 90 litrový kufr na instantní jídlo, plechovky atd. Nevzpomínám si, že bychom někde viděli restauraci. Kdyby se snad něco objevilo, klidně. Stejně tak i malý nákup chleba a dalších drobností v supermarketu, klidně.
Termín, podrobnosti, cena: Protože není jasná současná situace kolem COVID’u, plánuji Expedici na 7/2022. Počet osob ve skupině nejméně 4-5. Nebo čistě z technických – přepravních důvodů a lepšího rozpočítání nákladů na doprovodné vozidlo, může být 8 osob. Pokud se snad složí větší skupina, je to možné až do 13 osob. 5ks bude 300ccm, které mám také vypiplané jak technicky, tak expedičně. Pro cestu na polární kruh bezproblémově a plnohodnotně využitelné. Cena za ATV 3000 EUR + 300EUR pojištění + 300EUR (na spoustu drobností okolo) + DPH. Pak také budu chtít jistinu ve výši 3000EUR na skupinu (když někdo vyvede kolosální kravinu-bourák, výlet končí nejkratší cestou k základnímu penzionu). Tj, když se něco stane, maximální spoluúčast je 3000EUR. Rozbitý blinkr není důvodem k ukončení expedice. Pokud nic nerozbijete, dostanete jistinu zpět. Poplatky v kempu, restauraci a podobně jsou extra. Účast je na vlastní nebezpečí. Neručím za újmu na zdraví či osobním majetku. Nejedná se o závodní akci. Jedeme podle veřejných pravidel po veřejné cestě. Nemáme sebou setřičku, doktory, ani sanitku. ATV mají povinné ručení a povinnou STK. Nehody ve skupině se neřeší přes pojišťovnu, každý platí škodu jím způsobenou v plné výši nového náhradního dílu (dle ceníku QUADPROFI.CZ) + potřebnou práci do výše 3000EUR.

= na osobu to je 3600EUR + 21% DPH. Před odcestováním se ale musíme bezpodmínečně osobně sejít a také absolvovat dvoudenní lokální malou expedici, aby když tak někdo zjistil, že jízda na čtyřkolce vyžaduje mozkové buňky, kterými nebyl některý dotyčný od boha vybaven. Lepší teď než než potom někde 1500km od civilizace.
Tourenguide: Jmenuji se Vlasta, rok výroby 1968. Od roku 2008 jako horský ATV průvodce, najeto 50.000km v nejtěžším horském terénu, věnuji se přípravě čtyřkolek pro Expediční účely. Individuální expedice na Nordcap 7300km, Skotsko 2500km, Alpy 1500km, nesčetněkrát výpravy v Rumunsku (muselo to být tak 60-70 týdenních expedic). Na svých čtyřkolkách znám každý šroubek, umím opravit elektrické závady. Neumím v poli opravit převodovku v motoru – nejde to. Mluvím česky, německy, anglicky. Mám kurz první pomoci. Znám zbytečná rizika a s tvrdou intenzitou je v rámci bezpečnosti potlačuji. Při expedici se starám o vedení expedice, organizaci, technickou podporu, technickou instruktáž, tankování a ranní studené starty u všech čtyřkolek. Nestarám se o stavění stanů, štípání dřeva, mazání mastičkou něčí štípance od komárů. Přesto bych byl rád, abyste si neusekli prsty.
Oblečení: Nedoporučuji kombinézu jako pláštěnku. Spíše dělený kabát a kalhoty. Například Luis Proof Art. Nr. 21450906. Kabát funguje, kalhoty ne. Myslím, že jediné co funguje jako kalhoty a boty do deště jsou rybářské kalhoty. Ostatní drobnosti si už každý musí usoudit sám. Budete potřebovat funkční prádlo, několik rukavic. Zadní kufr má 125 litrů. Co se tam vejde, si můžete vzít sebou, co se tam nevejde si nevezmete. Balíky Stan-Spacák-Karimatka se někde přidělají na čtyřkolku. Matraci doporučuji nafukovací, něco jako “HIGH PEAK Luftbett”(použijte google). Musíte s ní ale zacházet něžně. Jak si tam seknete díru, nevyspíte se (vím o čem mluvím 😉 ). Protože je velmi malá pravděpodobnost, že matraci využiju vícekrát, respektive je malá pravděpodobnost, když vám ji půjčím, že při vrácení nebude ucházet, ponechám pořízení na vás. Stojí asi 25EUR.



ATV SCOUT TOUR DIRTY SWEDEN za Polární kruh a zpět

Moje nabídka:

  • Túra je asi 14 jízdních dnů, možná více
  • Průvodce, nářadí, díly
  • Velké ATV pro hosta, vč. výbavy (Detaily zde)
  • ***
  • – Komunikační zařízení dále v textu
  • – Extrémní dobrodružství včetně
  • – Cena … zatím 3600EUR + DPH +Jistina +Doprava na místo startu … ***
  • – … a nezlobte se, osoba může vážit max 125Kg
  • – Počet osob ve skupině nejméně 4-5. Technicky možné až 13 osob.

*) Více podrobnější info dále v textu

Vícenáklady info dále v textu, Benzín na den asi 35EUR, Jídlo a pití pro expedici



Provozní náklady čtyřkolky:

Můžeme o tom dlouho diskutovat. Dlouhodobá kalkulace říká jednoduše a jasně … s benzínem jsou náklady 1 EUR na 1 km, ať už chcete nebo ne (životnost ATV 20 tkm, s údržbou, bez nákladných škod – motor / převodovka nebo něco takového). Ale kdo si nikdy nekoupil čtyřkolku a nenajel s ní 20tkm a neplatil všechny servisy a opravy, nikdy to nepochopí. Bohužel čtyřkolka není dodávka, která je stavěná na 300-500tkm. Prakticky čtyřkolka z najetými 20tkm je technicky KO a pokud ji chce člověk používat i nadále, vyžaduje to minimálně kompletní rozborku/sborku motoru a výměnu důležitých a většinou velmi drahých dílů. Proto po vlastních dlouholetých zkušenostech počítám životnost ATV na 20tkm + známé cyklické opravy spotřebních dílů. Takže na 5500 km, což pro některé ATV na trhu znamená více než dobu jeho životnosti, je vytvořeno 5500 EUR náklad (nebo-li hodnota opotřebení). Ať už jde o kontroly, opravy nebo drahé spotřební díly, jako jsou řemeny, řemenice variátoru, kardany, regulátor nabíjení, různá poškození vačkového hřídele, pneumatiky, díly podvozku, jako jsou všechny kulové klouby, ložiska A-ramen. Můžete se modlit, aby se nerozletěl např. přední / zadní diferenciál (1200-1600EUR, v závislosti na modelu ATV), protože nějaký host na asfaltu pojede se zapnutým 4WD. Je to ale také dost neočekávaný odchod serva pro ovládání předního diferenciálu (400EUR) nebo opotřebovaná poloosa (např. u Grizzly 700 odchází zadní poloosa pravidelně po 6-10tkm, cena v replice cca 185eur/kus, podle toho, co s tím člověk dělá). Píši to zde proto, protože “pro civila”, tj. nečtyřkolkáře, se můžou jevit náklady jako příšerně vysoké, možná i smyšlené. Pak si prosím běžte koupit čtyřkolku a vyzkoušejte si to sami. Vcelku nečekaná a drahá oprava jsou řemenice variátoru. Variátor totiž soustavně nasává nefiltrovaný vzduch pro chlazení řemenic, ve kterých běhá hnací řemen. Když řeknete lidem, držte si větší odstup, neposlouchají vás. Variátor tak polyká kilogramy prachu a ten vydírá hliníkové řemenice. Není to sice závada, která by nás zastavila, ale před příští výpravou při kontrole zjistím výrazné opotřebení (normálně asi tak po 20tkm, při jízdě v koloně i po 10tkm) a je třeba je vyměnit, cena 944 EUR (což je podle ukázněnosti hosta opotřebení v hodnotě 260-519EUR / jeden výlet za polární kruh + řemen za 200 EUR). Takový výlet prakticky spolkne 1 sadu pneumatik za 500EUR. A jen moje zkušenost ví, které pneumatiky tuto službu udělají nejlépe, evtl. vím, které pneu nekoupit, aby se někomu nevypařil vzorek na 3/4 cesty. Provoz na čtyřkolce je velmi drahý, u některé více, u jiné méně, ale spíše více, občas je to dílo náhody, že čtyřkolka jezdí spolehlivě. Obecně jsou čtyřkolky velmi poruchové a 5000km bez jediné závady, byť by to byl pouze spotřební díl, je opravdu jako výhra v loterii. A náklady rostou tím více, čím více „zábavy“ si s ATV dovolíte. Já počítám opravdu symbolických 0,54 EUR / km bez paliva (včetně opotřebení ATV průvodce … protože, možná to hodně z vás udiví, i ATV průvodce podléhá opotřebení a musí být započteno). + V závislosti na stylu jízdy se 0,10 EUR/km přidá jako spotřeba benzínu. Což tohle všechno ukočírovat tak, aby z toho vyšla alespoň pěkná nula, je jako auto střední třídy naučit jezdit za dva litry benzínu.
A jak jsem dospěl k provozním nákladům? Moje původní povolání s 11-ti letou zkušeností je “Specialista controllingu”, tj. nákladové provozní kalkulace velkého podniku o 3000 zaměstnancích. Taková kalkulace musí obsahovat všechny provozní i administrativní náklady, aby výsledná cena byla konkurenceschopná, ale nepřivedla podnik do krachu. Není možné prodávat součástku za hodnotu pořízeného materiálu. Proto vidím náklady i tam, kde je nikdo z vás nevidí, ale jsou tam. A přesně to je důvod, proč se tu a tam objeví poskytovatel výletů na ATV a za dva roky má za šupou jen hromadu šrotu a žádné peníze na koupi nových dílů, a nabídka opět zmizí. Nabídka provázeného výletu zůstává pouze, pokud si každý přiveze svoji mašinu, ale za výlet platí stejně, protože je třeba zase zajištěná sběrná služba, a špatně připravené stroje jsou touto sběrnou službou naloženy transportovány zpět. Můžete si to vygooglit, jedna z nejlepších nabídek v oblasti moto je 10-denní vedený trip, vlastní motorka, vlastní benzín, 9 nocí v pensionu po 30-50 eur, minimální množství ve skupně 10 moto, 1700eur. Já poskytuji výlety už téměř 15 let a stále jsem tady a poskytnutím mých mašin prakticky strkám hlavu do oprátky, protože pak vše opravdu musí proběhnout na 100%. Moje vozidla mají klasický design, motory jsou velmi robustní a všechny elektronické nuance tam nejsou. A pokud to tam není, nemůže se to ani pokazit. Ano, moje čtyřkolky mají také výrobní vady. Ale všechny jsem v průběhu let eliminoval a opravdu se odvážím vydat se na velkou cestu s klidem na duši. Moje čtyřkolky totiž už dávno nejsou obyčejné čtyřkolky, ale “Expediční speciály”.
Někdo se může ptát, proč to tedy dělám? když je to očividně těžce ztrátový podnik? No, tak na jedné straně je to obrovské nadšení. Na druhé straně technická zručnost, zkušenosti a prakticky nutná symbióza s prodejem (a mnohdy i vlastní výroba) součástek (Protože mým zaměstnáním je prodej náhradních dílů pro Quad / ATV). To dokáže stlačit provozní náklady na zlomek obvyklé praxe. Mám možnost nakoupit součástky levněji, nebo si je dokonce nechávám sám vyrábět. No a právě zde jsem si odpracoval svou odměnu. Vy dostanete spolehlivého a profesionálně připraveného oslíka (nebo lépe oslici … ATV mají totiž přidělena ženská jména), užijete si svůj výlet. A já se raduji z toho, že moje úpravy fungují.



Video-Blogy, co očekávat, zamyšlení, postupné technické úpravy


Blog-1 … Tak první příspěvek se moc nepovedl. Dcera mě poprosila, abych to dal pryč, protože to kazí perfektní nápad. To, co mi provedli hosté na expedicích poslední 3 roky v Rumunsku (lidi to si neumíte představit! já z toho mám v podstatě trauma), se až moc odrazilo na katastrofální náladě videa. Mělo to sice podpořit tu myšlenku, že ve Švédsku si to užijeme mnohem lépe a více, ale dost ponurým způsobem. Nejsem žádný profi youtuber, ani jím nechci být. Pouze pragmaticky a svým opravdu svérázným stylem promlouvám do duše potencionálním dobrodruhům. Pořád se to točí kolem “zranění-bouračka-převodovka a opačně”. Nemůžu se zbavit dojmu, že tři základní věci nejsou řečeny dostatečně často, protože se otočím a už zase někdo usiluje o zranění – bouračku – zničenou převodovku.

Blog-2 … Tak tady to už snad bude trochu lepší … Jak jeden z mých příznivců podotkl, je nutné předat zkušenost, ne negativní emoce. Mám to v dílně vylepené velkými písmeny. Tady jsem našel nádherné video – reportáž o školení na těžkých endurech. Je tam pěkně vidět, jak se endura již v mírně náročném terénu trápí, a to ještě nejsou ověšená těžkými kufry. A tam, kde oni “bojují” o život, tam ATV projíždí zcela bez problémů.











Moje ATV Flotila: 3x Suzuki Kingquad 700, 6x Gamax 600

Něco o mašinách: Víte, po horách a expedicích jezdím už od roku 2007. Moje ATV nebyly nikdy “ten” problém. Teď tu byl jeden host a povídal jsem si s ním o Expedici na Polární kruh a jistině 3000EUR. Bylo vidět, jak mu blednou rysy a první co ho napadlo, že se čtyřkolka “sama” pokazí a on by to musel platit. A to je blbě, vážení, – špatná a přízemní úvaha. Budu se opakovat, moje čtyřkolky nikdy nebyly “ten” problém. Nejdřív má host “ujímání” z toho, že bude muset platit rozbité zrcátko za 30 EUR, (které už bylo rozbité, já vím že je rozbité, a nikdy jsem ho nikomu nedal zaplatit), a pak mi, jakoby se nechumelilo, vrátí po jeho nehodě hromadu šrotu a přijde mu to normální a platit nechce, protože nevěděl, že součástky na čtyřkolku mohou být drahé. Takže ještě jednou, moje čtyřkolky nikdy neměly problém dojet, problém byli a jsou pouze lidé, kteří je obsluhují. Pokud zůstane čtyřkolka na kolech, nefláknete s podvozkem někde o balvan, nesrazíte se s jiným vozidlem, nebo nepošlete čtyřkolku do příkopu nebo do údolí, nebo mi nerozflákáte převodovku, nikdo vám nic účtovat nebude a čtyřkolka dojede tam, kam má. Ale na druhou stranu, pokud něco zvoráte, chci mít peníze v ruce. Přeci jenom svěřuji do ruky zařízení za cca 200-250 tisíc, a půjčování ATV patří do té absolutně nejrizikovější skupiny. Např. vždy se najde někdo, kdo má ukrutnou touhu driftovat … a malér je předprogramován.
Gamax 600 (42PS, Nádrž 25lt) je o něco větší než Suzuki Kingquad (48PS, Nádrž 18lt). Všechny ATV stojí na 26 palcových kolech. Při normální expediční jízdě si vezmou asi 7-7,5 litru na 100km. Záleží samozřejmě na stylu jízdy. Když si někdo bude lebedit v zátahu při rozjezdu, nakrmí motor mnohem více. A dojezd je vedle spolehlivosti nejdůležitější vlastnost. Gamax 600 má přímo grandiózní a bezkonkurenční dojezd 350-400km na vlastní nádrž. Suzuki se dostane asi na 250-300km. Moje absolutní NOGO zóna jsou rychlosti nad 80kmh. Prosím akceptujte to, nebo zůstaňte doma. 1) je to nebezpečné jezdit rychle (zvěř, chyba řidiče v nouzové situaci), 2) je to ve Švédsku zakázané, 3) stoupá riziko defektu. Například výměna prasklého řemenu kdesi v pustině a v dešti je nepříjemná, je na moje náklady, a je to zbytečné.
Gamax 600 podrobně: Velmi spolehlivá, vyvážená čtyřkolka jako expediční vozidlo bez konkurence. Slabiny z výroby: 4 uvolněné šrouby v převodovce (každý motor demontován, namontovány pevnostní šrouby, nainstalována pojistka z plechové podložky), vyměněna volnoběžka startéru za vysokou kvalitu, vyměněn regulátor za vysokou kvalitu, odstraněny elektrické slabiny, nový zesílený nosič zavazadel – instalovány pružné gumové závěsy pro eliminaci rázů (výraznou měrou zabrání prasknutí nosiče nebo závěsu nosiče), vyměněno palivové čerpadlo, nainstalováno lepší mazání zadního diferenciálu, nainstalovány vysoce kvalitní brzdové destičky (dlouhá životnost).
Gamax i Suzuki mají klasickou, zcela bezproblémovou konstrukci variátoru, nic se nemůže přímo zlomit (žádné trny, které se časem omílají a selhávají), opotřebují se pouze řemenice, nic, co by způsobilo zastavení ATV. Samotný motor bez známých slabin, velmi odolný (SYM600, 4-ventilová hlava, 42koní, maximálka asi 100-106kmh, 80kmh pro motor zcela pohodová rychlost), motory provozuji s přísadou MATHY (Mathy.de). Rám je velmi stabilní, velmi jednoduchá elektrika (Alternátor, regulátor, CDI). Vše je malé, snadno vyměnitelné a mám sebou jako rezervu. Ale moje exkluzivní regulátory pracují zcela spolehlivě. Gamax 600 netrpí pravidelnými drahými slabostmi jako ostatní čtyřkolky, např. variátor někde omletý každé 4-5tkm, labdasonda utavená každých pár km, protože tam žádná není, posilovač řízení (SERVO) nehlásí CHYBU, protože tam žádné není, nehlásí CHYBU kvůli kódovému klíči, protože tam žádný není, nezastaví se kvůli velmi špatně vyměnitelnému elektrickému benzínovému čerpadlu, protože tam žádné není (vakuová pumpa se snadno vyměňuje), nádrž se nesplaskne (obsah pak pouze 7 litrů), protože nemá výrobní nedostatek jako canam 1000 (nádrž se příliš zahřívá, smršťuje se kvůli podtlaku), není potřeba hledat registrovaného smluvní partnera s diagnostikou při ERROR na pulubce, protože něco podobného není zabudováno. Maximálně CDI vytáhnu / zastrčím konektor, a jede se dál, žádný nouzový režim.
Suzuki Kingquad 700/750 … ze své podstaty velmi spolehlivá čtyřkolka. Slabé stránky: Trpí praskáním rámu (všechny moje Suzuki mají zesílený rám asi na 50ti místech), trpí vratkým řízením, najednou táhne doleva / doprava v kolejích (problém spíše v terénu, ​​přestavěno, moje Suzuki nyní jedou v kolejích rovně, aniž by se musela držet řídítka), vyměnil se regulátor nabíjení, odstraněny elektrické slabosti, vstřikování trpí kvalitou benzínu (pro rychlou výměnu mám nářadí a náhradní vstřikovače), snímač TPS se často opotřebovává (každých 8-10 tkm, mám nářadí a náhradní TPS pro rychlou výměnu).
5500 km je velká porce na jeden zátah. Obyčejná čtyřkolka to většinou nezvládne. O to více, když je potřeba dělat servis každých 2000km. Také znám každý šroubek na svých dvou modelech. I když nepředpokládám problém, mohu účinně zasáhnout v případě poruchy (koneckonců je to jen technologie a vždy může přijít něco nového). Co se určitě nepokazí je převodovka za předpokladu, že ji někdo svým nevhodným zacházením nezničí. Nelze opravit v poli.



Komunikace – vysílačky

Nyní mám na čtyřkolkách vysílačky. Hosté se mě v minulosti ptali, k čemu to? Ale po týdenní Expedici s vysílačkou a spolehlivým spojením každý prohlásil: “No to je pecka!” Když se někdo zpomalí, nebo zmizí vzadu, jednoduše zahlásí dopředu: “Nic se neděje, Petr ztratil pití, tak to tady sbírám”, nebo “vpředu trochu zpomalte, vzadu se nestíhá”, nebo “jsme všichni za křižovatkou”- a já plynule zrychlím na cestovní rychlost. Nemusí se zastavovat, zmatkovat, zbytečně vracet, náhle brzdit apod. Proto kladu takový důraz na kvalitní spojení. Z Expedice to udělá opravdu komfortní pohodový výlet…. Každý člen skupiny musí mít toto pojítko. Podrobnosti dále v textu.

Jenže moje vysílačky mají ale některé nevýhody, proto jsem se rozhodl nahradit je pro Expedici za Polární kruh nejmodernějším pojítkem na trhu, a to SENA 50S (BT spojení 4 ATV, MASH až 24 ATV).
Modely BT mají problémy s dosahem. Každý musí mít dosah ke každému. Ty nejlepší dokážou fungovat na 500-600m, i když slibují 2000m. Ale když nás bude 5 a odstupy se kvůli prachu natáhnou na 200m, tj. poslední bude více jak 1000m daleko, neuslyší, ztratí kontakt, někdo by musel dělat tzv. “relátko” a to je otravné. Tuto slabinu odstraňuje nová technologie Mash, která jednotlivé motorky sesíťuje, a signál téměř v reálném čase skáče z jedné motorky na druhou a poslední se informaci dozví možná o vteřinu později, ale dozví.
SENA 50S … Zařízení samo nemá kabely, naklikává se do sedla (helmového setu) na přilbě. A protože historicky docházelo k poškození headsetu z nejrůznějších důvodů (bezohledné zacházení? zlámání drátu, ztráta-roztrhání molitanu na mikrofonu) , tuto část zařízení si musíte koupit a odborným způsobem namontovat do přilby (já třeba musel rozebrat celou přilbu a do pevnostního molitanu v oblasti ucha jsem opatrně vykutal zapuštění na sluchátka, aby netlačila do uší…. Není nic horšího, než jet 5000 km a celou dobu myslet na to, jak vás tlačí ten bazmek do ucha… vím o čem mluvím). Stojí 110 EUR (Best Nr 50S-A0201), v rámci této Expedice nabízím za 72EUR (nákup). A zařízení samo (cena 350EUR) vám zapůjčím v rámci ceny pronájmu čtyřkolky. No není to férová nabídka?
– Helma – Pro odpolední výlet tady u mě na 4 hodiny to člověk vydrží ve 100x půjčené crossové přílbě. Na Expedici doporučuji pro vlastní pohodlí koupit si svou (nejlépe) vyklápěčku a takovou, aby se vlevo dal nainstalovat komunikační modul – intercomm SENA 50S.












Speciální komfortní výbava čtyřkolky

– DUALGASSER – Samozřejmě se tam dá namontovat spousta pitomostí, které ve finále budou jen obtěžovat… a pak čím víc toho bude, tím větší pravděpodobnost, že se něco pokazí. Teď jsem se bavil s jedním hostem, co se mnou velice úspěšně (oboustranně) už jednu expedici absolvoval a poukázal na ovládání plynu na čtyřkolkách. Ano, čtyřkolky mají ovládání plynu palcem a má to svoje opodstatnění – bezpečnostní. Nicméně pro jezdecky relativně jednoduchou Expedici skandinávií by byla úleva mít tzv. Dualgasser, tj. dvojí ovládání plynu … pro přímý jednoduchý směr rychlopal, a pro manévrování + couvání palcovou páčku. Není technicky problém vybavit např. polovinu flotily Dualgasser’em a neovlivní to ani spolehlivost. Dualgasser’y jsme měli již v roce 2012 na Expedici za Polární kruh až na Nordkapp a velice jsme si libovali, problémy nebyly a nejsou dodnes. Tzv dva Polárníky, tj. dva kusy Gamax 300 jsou v bezproblémovém provozu dodnes i s Dualgasser’y. Tato vychytávka opět posune komfort na vyšší level, protože člověk, který není zvyklý na palcový plyn, by po 3-4 dnech opravdu trpěl a tato výbava bude taková třešnička na dortu. Samozřejmě to jezdec nesmí zvrtat a omylem si při manévrování nepřidat rychlopalem plyn. Takže bacha …. !!!

– Integrovaný regulovaný zdroj 0-12V – Další komfortní výbavu lze poskytnout v podobě zdroje napětí pro vyhřívanou vestu. Jsou na trhu různé druhy, a některé topí při 5V, některé až na 8V. A to vše z integrované baterie. Jenže taková baterie je asi za 4 hodiny prázdná. Je lepší si vestu upravit tak, aby přes spirálovou šňůru bylo možno napájet přímo ze čtyřkolky. Ve čtyřkolce bude konektor samice, viz obrázek. Tj. lze obsloužit jednou rukou i rukavici. A když se zapomenete odpojit, konektor snadno vytrhnete bez poškození jiných komponent. Zdroj lze na palubním přístroji regulovat plynule se zobrazením napětí, zařízení má i proudovou ochranu.
Spirálovou šňůru (30-150cm) a konektor můžete dostat ode mě, cena asi 15EUR.


– Vyhřívané rukojeti – My jsme je v roce 2012 neměli. Ale byly chvíle, kdy by se opravdu hodily. Pro Expedici budou všechny čtyřkolky vybaveny vyhřívanými hefty.




– Shrnutí, co si musíte koupit –
– Přílba, vyklápěčka Ebay … 60-80EUR
– Headset SENA Art. Nr. 50S-A0201 … 72EUR (cena 110EUR)
– Nafukovací matraci HIGH PEAK Luftbett Ebay … 25EUR
– Pláštěnka Louis Proof Art. Nr. 21450906 … 50EUR
– Spacák podle vlastní volby, deku pod matraci, aby se nepropíchla
– Benzín na 5500km do všech čtyřkolek fakt nedokážu přesně odhadnout. Když to přidám k ceně paušálně, musím si tam udělat rezervu a bylo by to zbytečně drahé. Když bych to měl zjednodušit, asi bych udělal odborný odhad, nechal si to vyplatit. Bude tankovat celá skupina na jednu kartu (nebo na dvě, občas nějaká pumpa bere jenom Maestro, a druhá jen Master/Visa), pak se vytiskne sčot a vydělí počtem lidí ve skupině a pak si to vyrovnáme. Nebo si bude každý tankovat sám. Jak říkám, s jednou kartou bude problém. Je třeba mít mít VISA i Maestro.

– Na moje náklady příslušenství k dispozici: čtyřkolka (Kufr 125 lt vzadu, 90 lt vpředu, 2x 10 lt. Benzinový kanistr, Intercomm SENA 50S, vyhřívané rukojeti, po dohodě větrný štít), Stan Coleman Darwin 2 (velmi odolný i silném dešti -důležité!), kempingová židlička do 100kg, Nerezová sada hrnců, nerezová sada příborů.
– Na moje náklady pro skupinu: Průvodce, nářadí, náhradní díly, 2-3 benzínové vařiče, velká moskytiéra pro společenský prostor, 2x kempingové stolečky, (zatím v rovině myšlenky Pavilion 2x 3x6m)
Doprovodné vozidlo není součástí nabídky. Pokud ho bude skupina vyžadovat, musíme se domluvit. Doprovodné vozidlo nepojede přímo s námi, ale bude od nás vždy s 2 náhradními čtyřkolkami tak do 3-4 hodin. V případě nehody by nabral potlučeného mistra světa a rozbitou čtyřkolku. Pokud selže samotná čtyřkolka (což u mého vozidla nepředpokládám), měli bychom další čtyřkolku za 4 hodiny. Toto by mělo jednotnou cenu (mzda zaměstnance + auto + palivo na 4500 km + přívěs + 2 ATV) bez ohledu na to, kolik by bylo ve skupině lidí 2000EUR + DPH. Dokážu si však představit, že na začátku všichni budou tvrdit, aby se ušetřily náklady, že to nepotřebujete (odpovědnost při případné poruše bude na mých bedrech – počítejte ale že tvrdě rajtuji na pravidlech, když mám tu odpovědnost), ale když někdo odlítne do příkopu, bude každý volat po doprovodu (a sestřičce, co bude foukat bebíčko).

Jak vidíte, jsem pro věc silně zapálen a pro Expedici bych si přál skupinu normálních lidí, se kterou podnikneme dobrodružnou výpravu.



Túra DIRTY SWEDEN Polární kruh 2022
– Check-UP Tréning

Doporučuji:

  • Dvoudenní lokální výlet tady v ČR
  • – s přenocováním v kempu
  • – seznámíme se navzájem
  • – zjistíte, co to obnáší řídit a ovládat Expediční ATV
  • – Pokud jste vyvolený, a nebyl jste obdařen těmi správnými expedičně ATV buňkami, je lepší se rozumně včas rozhodnout zůstat doma.

Za Polární kruh 7/2022: Na základě dlouholetých zkušeností těžce doporučuji Check-UP Training. Prosím vás, i já jsem jen člověk. Disponuji mixem spousta dovedností, které potřebuji pro přípravu Expedice, jsem mechanicky zručný, rozumím elektroinstalaci, mám orientační smysl, mluvím několika jazyky, miluju outdoor, ale nejsem psycholog a diplomat. ATV má v používání, manipulaci a stylu jízdy několik specifik která, pokud chcete dojet živí a nechcete způsobit/platit zbytečné škody, je nutno dodržovat. A neexistuje nic za tím, vedle toho. Není to nic složitého. Bohužel zase dlouholeté zkušenosti ukázaly, že chodit kolem horké kaše nepřinese nic, v zásadě jsem kliďas, což je potřeba pro vypjaté situace např. při defektu, komplikací na trase, hledání ubytování/místa pro noc, apod. Ale zastávám názor, že pokud je někdo Idiot a neví to, měl by se to rychle dozvědět. Někomu to může vadit. Tak by bylo dobré, aby se na to přišlo ještě tady, že i on si třeba o mě myslí totéž a navzájem si ušetříme útrapy na Expedici za polární kruh. Na druhou stranu “Žádný učený z nebe nespadl”, a pak předpokládám, že moje instrukce padnou na úrodnou půdu a postupně se všichni sejdeme “na stejné koleji”. Už jsem to zmínil nahoře, je pár zdánlivých maličkostí, které je nutné striktně dodržovat. Jinak tu čtyřkolku zničíte a 5500km je pořádná porce kilometrů. Pak se nám může dostat pod kůži voda … ano trvalý déšť může být a nemusí. Jeden nebo druhý může propadat nervozitě a mít sklony k agresivnímu jednání, vzteku … to je normální, ale vztek si vybíjet na vybavení nebo na čtyřkolce … to není normální. Můžu sebou vzít nějaký předmět, který vám dám, a můžete si vybít vztek na tomto předmětu. Vždy se to ale musí přetavit do legrace a smíchu. Najít řešení, třeba vyhledat kemp s chatičkami apod. Snad jste pochopili, co tímto odstavcem chci říct. Pak nebudeme potřebovat CHECK-UP Training.

 

 

Další detaily (vážní zájemci si to musí prostudovat):

 

 

Geeignet für
Keine Sorgen
Transport
Unterkunft
Essen
ATV
Medizin
Preisliste

 

Back

 

Seznam všech rezervací

 

 

O = Pevne rezervovano
R = Rezervovano
F = Volne
D = Neni mozne obsadit
DatumATV - 1ATV - 2ATV - 3ATV - 4ATV - 5ATV - 6ATV - 7ATV - 8ATV - 9
CZ-Termine möglich 1.3.-20.10.2020, Bestellungen am besten 1 Woche vor.FFFFFFFFF
RO-Termine 2021
Tour Nr 5 27.6.-4.7.2021RRRRDDDDD
Tour Nr 5 4.7-11.7.2021OOOOOOODD
POLARCIRCLE 2022
Tour Nr 6 07/2022FFFFFDDDD
 
Pevně rezervováno Rezervováno Volno Není možné obsadit

Termín je teprve tehdy napevno rezervovaný, pokud jsou peníze na našem kontě.

  1. Chris says:

    Wir waren in einer Gruppe von 4 Jungs im Juni 2014 mit Vlasta im rumänischen Gebirge unterwegs. Wir hatten echtes Glück mit dem Wetter. Als wir abends in der Basispension ankamen, regnete es, wie an den Tagen vorher in Strömen. Aber ab dem nächsten Morgen nur herrlicher Sonnenschein. Nach dem Frühstück bekamen wir erst einmal eine Einweisung in die Besonderheiten der modifizierten Fahrzeuge und die Verhaltensregeln bei der Fahrt in schwerem Gelände sowie eine kurze Fahrprobe mit dem Gerät. Klingt furchtbar langweilig, aber nach der ersten Stunde Fahrt erkannten wir, wie wichtig es war gut zuzuhören. So ein Serien-ATV kann ja schon sehr viel, ist aber für die Belastungen bei Vlasta’s Touren nicht ausgelegt. Es ist für jemanden mit etwas technischem Verständnis kaum vorstellbar, was wir mit den Geräten alles veranstaltet haben. Meine serienmäßige 700er Polaris hätte ich spätestens am zweiten Tag mit Rahmenbruch abstellen können. Von der Basispension aus ging’s erstmal rauf auf den ersten Hügel. Ein super Panoramablick auf die rumänische Bergwelt. Allerdings nicht zu vergleichen mit den Aussichten auf den anderen Berggipfeln die noch kommen sollten. Weiter ging’s über Bergwiesen, ausgespülte Wanderwege und tiefe Schlammwege zum ersten Zeltplatz. Auf dem letzten Stück war der Weg etwa einen halben Meter tief ausgespült, sodass wir jedes ATV mit drei Leuten beim vorbeiklettern an dem steilen Abhang festhalten mussten. Geschafft. Benzinkocher an, Nudelsuppe drauf, Zelt aufgebaut, gegessen, super. Zwei Bierchen am Lagerfeuer, Ende Tag 1. Am nächsten Morgen erstmal den Benzinkocher an – Kaffee kochen. Zum Frühstück eine Tüte Nussmischung, etwas geräucherte Wurst mit Brot – genau das, was man hier braucht. Alle Sachen zusammengepackt und in den Koffern verstaut und los ging’s in den zweiten Tag. Hier hat uns Vlasta gezeigt, wozu wir eigentlich hier sind- um Berge hoch und wieder runter zu fahren. Und das möglichst steil und unwegsam. Standard waren 100% Steigung und Gefälle sowie ausgespülte Wege und Flussbetten mit fussballgrossen Geröllsteinen. Zwischendurch einen Schäfer mit drei Zigaretten bestochen, damit wir über seine Weide fahren durften. Es gab leider keine andere Möglichkeit an der Weide vorbeizukommen denn mehr als 100% Seitenneigung sind bei den hoch beladenen Geräten nicht drin. Außerdem begleiteten uns zeitweise frei herumlaufende Pferde oder bellende Hirtenhunde, die entweder ihre Herde vor uns beschützen wollten. Vielleicht hatten sie auch nur Langeweile. Der zweite Zeltplatz lag auf einem Hügel, umgeben von Bergwiesen auf denen tagsüber Rinder grasten. Beim abendlichen Almabtrieb saßen wir dann in der ersten Reihe. Am 3. Tag ließen wir es etwas gemütlicher angehen. Die Geröllsteine wurden zwar nicht kleiner, aber wir mussten wieder ganz runter in die Zivilisation zum Tanken. Nach etwa 30 km bequemer Schotterpiste und Asphaltstraßen mit Tankstopp ging’s wieder bergauf. Diesmal über Wiesen mit Schlammlöchern so tief wie Kinderplanschbecken. Der Blick Von dieser Bergspitze aus war atemberaubend. Es sah fast aus wie die Bergwelt einer riesigen Modelleisenbahn. Nur schöner. Während einer Zigarettenpause stellten wir fest, daß unser Trinkwasservorrat, den wir an der Tankstelle aufgefüllt hatten, irgendwie komisch schmeckte. Neue Mission: Bergquelle suchen. Jenes Bergwasser hatten wir auch die Tage vorher getrunken. Es ist superklar und sauber. Wir hatten Glück, denn ein paar Kilometer vor unserem dritten Zeltplatz kamen wir an einer Art Berghütte vorbei. Die dort lebende Familie empfing uns freundlich, und nach einem kurzen Plausch mit Händen und Füßen durften wir unsere Wasservorräte an der hauseigenen Quelle erneuern. Unser Nachtlager schlugen wir am Rande einer unbefestigten Hauptverkehrsader mit Blick auf das gegenüberliegende Bergpanorama auf. Hier kamen bis zum Abbau am nächsten Morgen sagenhafte fünf Personen vorbei. Ein Wanderer, ein alter Mann mit einem Pferdefuhrwerk und drei partywütigen Rumänen, die Ihren alten Suzuki-Jeep mit lauter Musik den Berg hinaufgequält hatten. Da wir beim Tankstopp auch die Biervorräte aufgefüllt hatten, wurde es noch ein lustiger Abend am Feuer. Tag 4. Der schönste Teil der Tour. Diesmal brauchten wir unser gesamtes Repertoire an Fahrkennnissen das wir in drei Tagen gesammelt hatten. Wir fuhren rauf bis auf 2200 Meter. Zuerst ging es über tief ausgespülte Bergpfade in Kieferwäldern und kaum wanderbare Wege mit einer Felsstufe von 60 cm am Hang auf eine Bergwiese. Von hier aus konnten wir den weiteren Weg sehen. Ein Felsenmeer mit scharfkantigen Steinen größer als Medizinbälle. Wie sich dann herausstellte kein Problem für Vlasta’s modifizierte ATV’s. Allrad rein, Untersetzung und Differenzialsperre und dann mit 0,5 km/h drüberklettern. Irre, was die Dinger können. Zu Fuß wäre es hier gar kein Problem gewesen, sich den Knöchel zu brechen. Oben angekommen schnell ein paar Fotos zwischen Schneeflecken und lila Blümchen gemacht und weiter zum Gipfel. Nach dem Verzehr der letzten Wurstreserven über den treppenartigen Touristenpfad ins Tal und auf der anderen Seite über Geröllpfade auf den nächsten Berg. Hier ging’s dann gut 20 km auf dem Bergkamm entlang. Auf teppichartigen saftigen Wiesen mit dauerhaftem Panoramablick rundum. Danach flogen wir über Schotterwege zurück zur Pension, wo wir mit Bier und Grilltellern empfangen wurden. Mit jeder Menge toller Fotos, Videos und Erinnerungen an einen super Erlebnisurlaub geht’s wieder nach Hause. Danke Vlasta, für ein unvergessliches Abenteuer ( im wahrsten Sinne ) in den rumänischen Bergen.

  2. Jan says:

    Lieber Vlasta, vor Tourenbegin hat man ja so seine Vorstellungen und Erwartungen von dem was da auf einen zukommen könnte. Deine Tour war von Anfang an sehr gut durchorganisiert und sehr professionell. Angefangen bei der Einweisung, deinen theoretischen Fahrtipps fürs Gelände und der praktischen Übungen standen der 4×4 Expedition nichts mehr im Wege. Das Handling und das warm werden mit deinem Quad vermittelte der Tourenstart durch (erstmals) leichtes Gelände. Im Laufe der Tour wurden die Fahrten immer anspruchsvoller bis sehr Anspruchsvoll mit Hilfestellungen die hinterher immer durch den tollen Ausblick über die Berge und Wälder von Transsilvanien belohnt wurden. Der gesamte Streckenverlauf war einfach einzigartig, abwechslungsreich und mitten in der Natur. Das Panorama auf den Höhenkämmen, über die weiten Wiesen und auf den Berggipfeln war spitze. Beim Zelten fern der Zivilisation konnte man am Lagerfeuer den jeweiligen Tagestrip noch mal Revue passieren lassen und schön entspannen. Alles in allem war diese 4×4 Tour ein unvergessliches Abenteuer und ich möchte mich dafür nochmals recht herzlich bei Dir bedanken. Meine Vorstellungen und Erwartungen hast Du in „Lichtgeschwindigkeit +1“ noch übertroffen. Fazit: Die Tour ist absolut was für naturverbundene Quad- Adrenalin- Junkies und nichts für Dauerfeldwegfahrer. Lieben Gruß aus dem Hessenland. Jan Karpe

  3. Marek says:

    Perfektně strávený chlapský týden v horách, na silných čtyřkolkách, v krásné přírodě, pod stanem a s perfektní partou. Na počasí nezáleží, je to dobrodružství každým coulem. Vlasta Toupalik je skvělý průvodce, profík ve svém oboru a jeho ATV expedice po Rumunských horách doporučuju fakt každýmu…

  4. Mirko says:

    Es wahr eine schöne aber auch anstrengende Woche in der Wir alles durchmachen mussten, angefangen mit Sonne und entspantem Fahren durch das Bergland bis hin zum Dauerregen mit viel Schlamm und Extremen Offroadpassagen und Windeneinsatz im Hochgebirge. Dennoch hatten Wir immer gute Laune und Spass was ja auch das wichtigste ist,auch wenn mall was kaputt geht oder der Schlafsack mitten in der Nacht unter Wasser steht (kamm nicht vom Biergenuss). Ich kann auch mit ruhigem gewissen dem Vlasta ein RIESEN LOB aussprechen da ich selten eine so gute Organisation und Tourplannung gesehen habe, auch die Pension ist eine gute Wahl da mann dort herzlich wilkommen ist und die Corinna alles nur mögliche tut um einen alle Wünsche zu erfüllen.Ich kann jetzt schonn sagen das ich auch im nächsten Jahr wieder dabei sein werde und freue mich schonn jetzt auf ein wiedersehen in Rumänien. In diesem Sinne “DRUM BUN”

  5. Luigi says:

    Nach der Tour letzte Woche bin ich nun wieder im Alltag angekommen. Die Tour war ein echtes Erlebnis. Teilen möchte ich meine Eindrücke in folgende Bereiche:
    1. Fahren: ATV-Fahren abseits von Asphalt und Schotterpisten bis an die Grenzen der Physik. Wasser- und Schlammlöcher auf den Wegen, tief ausgespülte Wegepassagen (V- u. U-form). Flussdurchfahrt, sehr steile Auf- und Abfahrten, anspruchsvolle Geländepassagen mit langen ausgedehnten Steinwüsten auf dem Weg. Kurz um, alles was das Herz des ATV-Fahrers begehrt oder sich in den künsten Träumen vorstellt. 4 Tage ATV-Spass pur abseits in freier Natur. Wirklich nicht zu toppen. Kompliment an Vlasta für die Zusammenstellung und Organisation der Tour. Auch die ATV´s sind hervorragend für diesen Extremeinsatz vorbereitet und ausgerüstet.
    2. Wunderschöne Landschaft: Die Tour hat uns die wunderschöne Hügel- und Berglandschaft der Karpaten immer wieder eindrucksvoll beim Erklimmen der diversen Berge bestaunen lassen.
    3. Land u. Leute: Auf der Tour selbst trifft man kaum auf andere Menschen, ausgenommen Hirten und Waldarbeiter. Die Bevölkerung ist uns gegenüber äußerst freundlich zugetan gewesen. Immer ein freundliches Winken und ein Lachen auf den Lippen. Wo erlebt man das in Deutschland noch als Quad- bzw. ATV-Fahrer? Leider nie.
    4. Pension: Saubere Zimmer mit Dusche und WC. Corinna ist eine ganz nette und liebe Frau, die uns mit einem hervorragenden Frühstück und Abendessen bestens verwöhnt hat. Ganz zu schweigen von dem selbst gebrannten Schnaps, den wir am letzten Abend noch in ganz schöner Menge genossen haben.
    5. Gesamtfazit: Wer ein unvergessliches Erlebnis haben möchte, muss die Tour auf jeden Fall mitmachen. Allerdings sollte man schön gut fahren können, um die Passagen zu bewältigen. Ich selbst werde sicher noch oft und lange an diese Tour denken mich darüber freuen. Ich kann die Tour nur weiterempfehlen.

  6. Lars says:

    Wir hatten eine tolle Zeit in den rumänischen Bergen. Die ATV Scout Tour ist keine Veranstaltung “Vollgasprofis
    “oder “Kiesgruben Helden”, sondern für erfahrene ATV – Fahrer, da man schon an die Grenzen der Fahrphysik geht. Ob Steilhänge, Querfahrten extremste Witterungsbedingungen “Schnee und Starkregen im Juni” fordert schon einiges vom Mensch und Maschine. Die KingQuads und Gamax sind optimal auf dieses Belastung ausgelegt und haben einiges eingesteckt. Die Maschine muss halten in den Bergen…Alternativen gibt es nicht wirklich. Sie waren gut ausgestattet und technisch einwandfrei. Die Tour war durch Vlasta sehr gut geplant und organisiert. Eine Wettergarantie gibt es nicht, aber dafür hat man dann die passenden Kleidung. Selbst die Zelte haben den Wassermassen nicht Stand gehalten…so ist aber auch das ursprüngliche Rumänien. Gastfreundschaftlich, aufgeschlossen aber auch irgendwie weit weg von “Europa”. Es war eine tolle Erfahrung. Wer “ATV” begeistert ist, findet hier die richtigen Möglichkeiten. Wer gern mal in Wald und Wiesen fährt, wählt die Comfort-Tour. Danke Dir Vlasta

  7. Michael says:

    Ich war Ende Juni mit einer duften Truppe und Vlasta, dem Macher, für 4 Tage in den weiten der Karpaten unterwegs. Diese Tage waren ein bleibendes Erlebnis und haben mich durch die NOCH großen Teils ursprüngliche Natur und die einfache Lebensweise der Menschen in den Bergdörfern stark beeindruckt.
    Aber auch da ist der Mensch mit der Ausbeutung der Natur schon gut dabei, siehe “Die illegale Entwaldung der Karpaten”.
    Vlasta, unser Scout, ist ein absoluter Profi, der auch großen Wert auf einen schonenden Umgang mit der Natur und dem Material legt, auch seine Anweisungen lassen keinen Zweifel daran, wie man sich da draußen zu Verhalten hat.
    Wer also noch die herrliche Natur mit dem ATV durchqueren und für ein paar Tage in sie eintauchen möchte, sollte es dann auch angehen.
    Natürlich stand das Fahren im Mittelpunkt und das auch ausgiebig und bis nichts mehr ging. Aber dann kam das “Team” ins Spiel, was auch immer gut funktionierte nur selten war die Winde an der frischen Luft. Und die abendliche Auswertung am Lagerfeuer vor den Zelten war ein wichtiger Tagespunkt. Nur das Wetter hätte die letzten zwei Tage besser sein können, es hätte mal ein paar Regenpausen geben können. Nein, gut das man das nicht ändern kann. Es war alles perfekt, Unterkunft und Essen, die Strecke, die Jungs, die Technik und die Planung und Durchführung sowieso.
    Ich hoffe man sieht sich wieder und weiterhin viel Spaß am ATV fahren wünscht Michael.

  8. Peter says:

    Hier Kommentar von Peter (52). Damit Peters Zeilen sinn geben, hier noch ein Vorwort: Peter hat lange in Kanada gelebt, mit ATV oft im Gelände gewesen, auch in deutschland hat er sein ATV zu Hause und fährt Offroad. So war der meinung begriff Offroad zu verstehen und hat sich zu Tour Nr 6 Scout Tour angemeldet. Ging schon mit erstem ATV Roll Over los nach 5 Minuten im echten Offroad. Später auch zahlreiche Über-Steigungen lieber mich fahren lassen, denn seine Gesundheit und intakte Knochen waren ihm lieber, als dass er sich etwas beweisen muss. Nach 2 Tage Scout Tour pur hat er in der Gruppe mit anderen vereinbahrt, ich soll zu Terrain-Tourenführung von der Tour Nr 5 ändern. Nicht nur auf Grund Peters seine Erfahrung habe ich Definition Offroad geschrieben: http://www.atv-adventure-tours.eu/?page_id=1814&lang=de# Und der Peter um seine Meinung dazu gebeten + Kommentar zu Scout Tour (2 Tage) / + vergleich 2 Tage Teil der Tour Nr 5 dazu:

    Peter schreibt:
    Hallo Vlasta, das was du geschrieben hast, finde ich gut denn wie du sagst Off Road in Rumänien…. Uff ich denke, das die meisten unter Off Road verstehen und auch für die meisten zu schwer ist, ist deine Tour No. 5…. Scout Tour ist für die meisten zu viel zu schwer, weil solch ein Gelände haben wir hier nicht und kennen wir auch nicht. Und sind sicherlich die meisten noch nie gefahren. Ich zum Beispiel bin in Canada strecken gefahren welche wir am letzten Tag gefahren sind und ich dachte das ist Off Road. Eventuell kann man es besser verstehen wenn Du Cross erfahren mit reinbringst, denn das ist bei uns Sport und davor haben die Leute Respekt, weil sie es kennen und doch schon als gefährlich bezeichnen. Ich würde ab jetzt immer wieder die No 5 buchen weil ich die schon cool fand aber auch anstrengend für ungeübte ( Strecke letzte 2 Tage ) ich denke das du damit das meiste Publikum ansprichst. Scout Tour ist nur für Widerholungsgäste wo du weißt, wie sie fahren…. Bilder sende ich in den nächsten Tagen… Gruß Peter

  9. Vlastislav Toupalik says:

    Hallo Liebe Gäste, ich bin der Tourenguide, der das hier am gewissen hat. Da offensichtlich die Videos keine abschreckfunktion haben, und es melden sich absolute ATV-Jungeseelen zu den 4×4 Touren an, was zu Verletzungen und grossen Materialschäden führt, möchte hier (weil das ist Bereich, was die Leute wirklich lesen) schreiben, dass sie sowas echt nicht tuen sollen. Ein 4×4 ATV nur mit Heckantrieb kommt weiter, als es ihn lieb ist. Sie denken, wenn im Titel keine “Tour xy 4×4” steht, geht es um langweilige Tour und sie sind der Meinung, es entgeht ihnen was. Das 4×4 Antrieb setzen wir vllt an 2-3 Stellen ein in der gesammte “Tour Nr 5” und auch sg. ATV Fahrer von zu Hause aus werden garantiert über ihre Grenzen gehen, absolute Greenhorns will ich gar nicht erwähnen. Die halten der Atem am anfang ein, und fangen wieder nach beenden der Tour wieder Atmen. Sollte wieder jemand auf die Idee kommen, als nicht ATV Fahrer oder Strassen ATV Fahrer (Pfützenfahrer) sich zu Scout Tour anzumelden, der stellt aber sofort fest, dass er bei falsche Veranstaltung gelandet ist. Sie werden sich quelen, richtig Angst haben, und nicht zuletzt passiert oft auch was bösses und es tut sehr weh oder kostet viel geld zusätzlich. Ab 2018 wird “Gruppen Check” eingeführt, wenn Gruppe durchfällt, wird statt Scout Tour die Tour Nr 5 gefahren… schont Ihre Knochen und Portmonei. Aus meiner sicht geht um relativ harmlose Steigung, die man als erfahrene ATV Fahrer kinderleicht hochkommt. Leiher kommen nicht hoch. Es sind Ausspülungen, Steine, Wurzel, Baumstäme im Weg die man aber mit guter Spurplannung und kombination Gewichtverlagerung+Gasgeben sehr einfach überwinden kann. Da sich zu Scout Tour sehr oft unerfahrene melden, kommt der Berg ohne Vorfall eigentlich nie eine Gruppe hoch. Und so sieht auch der rest des Ausfluges. Jedes Stein ist hinderniss, selten einer ist in der Lage paar schwierige passagen hinternander einfach so zu überfahren ohne dass jemand dabei assistieren muss. Liebe Gäste, das geht nicht so. Es geht nicht, ich bringe ständig Leute ins Krankenhaus, weil sie sich 7 Rippen gebrochen haben, oder Hüfte angebrochen, Handgelenk gebrochen, oder ich mach 500 EUR Teile Liste (2017 waren das insgesammt 650 EUR Schaden), was alles kaput ist usw. Die Scout Tour ist für erfahrene Offroad ATV Fahrer. Auch wenn die “Tour Nr 5-Offroad” im Namen kein 4×4 hat, geht es um anspruchsvolle ATV Tour. Denn so ein Terrain gibt es in sonstiges Europa gar nicht. Vllt kleine Fleck noch Bosnien oder so, aber in 99% der Fälle haben sie keinen Schimel davon, was auf sie zukommt. Und richtig ehriches Grinsen habe ich nur bei Gästen, die gerade heile von der Tour Nr 5 gesund zurück kammen. Andere haben immer etwas Krampf im Gesicht, weil noch die blaue Flecken weh tuen, und Schadensliste macht auch keine besondere freude. Und ich möchte richtig glückliche Gäste haben, die einfach eine Woche Spass haben wollen und die sich nichts beweisen müssen. Wir sehen uns 2018, Ihr Tourenguide

  10. Michael Machold says:

    Hallo Offroad-Fahrer und Naturfreunde, ich bin Wiederholungstäter und zum zweiten mal in den weiten der Karpaten abgetaucht. Und ich bin zum zweiten mal Bewusst die Tour Nr.6 gefahren. Zum einen weil wir eine Woche wirklich nur draußen sind, also auch Nachts mitten im Wald auf einer Lichtung auf 1800 m z. B. Und weil man hier auf dieser Tour auch Fahrerisch gefordert wird und mancher schnell an seine Grenzen stößt, man fährt Streckbarschnitte die man halt nur hier Hochgebirge fahren kann.

    Ich meine, steile Geröllpisten oder felsige Abschnitte auf denen man sich steil Bergauf oder Bergab von Felsbrocken zu Felsbrocken hangelt, einmal in einer steilen Passage den falschen Weg gewählt, bleibt einen oft nur das sichere anhalten und verharren in dieser Stellung, bis das Team über Funk zu Hilfe gerufen wurde. Um das mit einen ATV dem zu seinen Eigengewicht noch 50 kg Ausrüstung, also Wasser Sprit Zelt, Matratze u.s.w. oben drauf gepackt wurden. Plus Fahrer sind das um die 400 kg also 8 Zentner (ATV inklusive) die halt auch schnell mal umkippen und wenn es an einer ungünstigen Stelle passiert z. B. ein Kammweg der in starker Seitenneigung und 45° Steigung (100 %) bergauf führen, ist die Tour für alle zu Ende. Auch wenn er rechtzeitig abspringen konnte, was nicht immer gelingt und dann auch den Knochen zu Schaden kommt, ist das ATV nach dem es in 300 meter Tiefe zum Liegen gekommen ist nur noch in Teilen vorhanden.

    Was ich zum Ausdruck bringen möchte ist, dass Ihr zukünftigen Tour 6 Fahrer, auch fahren und turnen mit dem ATV können solltet, es müssen alle darunter leiden wenn ständig einer auf der Nase liegt oder hängen bleibt. Ganz zu schweigen von den Reparaturen oder körperlichen Blessuren. Ich will euch von der Tour Nr.6 keine Angst machen, denn wenn ihr das ATV auch beladen und im unwegsamen Gelände gut beherrscht und gerne draußen in der Natur seit, dann kann euch nichts besseres passieren, als ein Abenteuer mit Vlasta Toupalik.

    Grüße aus Thüringen

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

free counters